Zejména pro sdílená kola se snaží MIT vyvinout autonomní kolo, tedy takové, které je schopen samostatné jízdy, bez fyzicky přítomného jezdce.
The MIT Autonomous Bicycle zároveň může pomoci v řešení problém “první” i “poslední míle”. Zájemce o kolo by si ho prostě přivolal pomocí aplikace a poté ho používal jako klasické kolo. Po odstavení by se kolo buď přemístilo k dalšímu uživateli nebo se vydalo k nabíjecí stanici.
Problémem, stejně jako u pokusů o autonomní a-koloběžky, je stabilita. Kolo bez jezdce musí být schopno udržet balanc. MIT se to snaží řešit dvojicí zadních kol – v běžném využití jsou kola vedle sebe, v autonomní podobě se oddělí a z bicyklu se tak stany tříkolka.