Na Stravě najdete v segmentech “Plicní cvičení“. Zhruba půl kilometru dlouhé průměrné 12% stoupaní (v strmějších úsecích přes 17 %, převýšení 58-62 metrů, záleží odkud kam to budete počítat). Výhodné i v tom, že tam auta nejezdí a povrch je pevný.
Kdysi dávno jsem ho jel ještě na AGOGS GUST a musel nakonec použít červené tlačítko (boost) abych to dokázal vyjet až nahoru a s plícemi to zacvičilo dostatečně. Dost dobrá praktická ukázka toho, že elektrokolo bez šlapání prostě nejezdí a do prudkého kopce fakt svištět 25 km/h nebudete. Tehdy (v roce 2017, link na Stravu) to ale hodilo 2:56 minuty a průměr 11.1 km/h. Nahoře 160 bpm (tehdy ještě měřeno v Garminu)
Borci tenhle segment dávají za 1.22 minuty. Tedy alespoň takový je rekord ve Stravě. S průměrnou rychlost 20.6 km/h. Na čem konkrétně jel uvedeno nemá, ale samozřejmě to je elektrokolo.
Dnes jsem se tam vydal na Haibike SDURO FulllNine 2.0 (příšlap na AUTO, ze zvědavosti) a nově 3 minuty 48 sekund (link na Stravu, můžete se podívat na data). Byl bych možná dal i něco lepšího, ale jelo se mnou dítě (osmá třída, dostat ho na kolo je zázrak) na ženině AGOGS Gust, takže žádná tlačení na doraz. Vcelku bych rád aby se mnou jel ještě někdy.
Ale nahoře to dopadlo dost stejně. Na pár minut zastavit a rozdýchat to. Průměrná rychlost 8.6 km/h, 150-160 bpm. To opět pro někoho kdo chce povídat něco o tom, že na elektrokolech se nešlape a člověk si to nemůže pořádně užít.
Tenhle kopec je prostě super. Dostatečně dlouhý a zároveň dostatečně krátký na zkoušení kola i vlastních schopností.