Na otázku v titulku není jednoduchá odpověď, záležet totiž bude na řadě věcí. Začíná to tím, jak velkou kapacitu má baterie – čím větší, tím bude větší šance na dojezd. AGOGS Gust (má 600 Wh baterií) například udává dojezd až 130 km – ale to platí pro jezdce vážícího 80 kg, střední asistenci (přišlapávání) a terén prakticky bez převýšení (20 metrů na kilometr) a převahou asfaltu (30 % nezpevněný povrch).
Příspěvky označené “Tipy a triky”
Některé věci se nevyplatí podceňovat. Například to, že je pár zásadních věcí, které byste měli kontrolovat (ideálně pokaždé) když vyrážíte na kolo. Některé mohou být životu nebezpečné, některé prostě jenom šetří komplikace.
Jezdím rád mimo Prahu, rozhodně mi to vyhovuje víc, než ježdění po Praze, kde jsou silnice většinou málo přívětivé pro cyklisty a občas se jim prostě nejde vyhnout. Mimo Prahu, když víte kudy, se dá jezdit po takových, kde je málo aut. Ale stejně se občas nevyhnete provozu. Takže tento tip bude o nějakých těch praktických věcech, které vám pomohou přežít.
Jeden z rozšířených mýtů o elektrokolech je ten, že na něm není potřeba šlapat. Mé první intenzivně testované a používané elektrokolo (AGOGS Gust od Ekolo.cz, dámský model viz obrázek níže) mi potvrdilo, že jezdit na elektrokolo není o tom, že nešlapete. Ve skutečnosti jsem se přistihl při tom, že šlapu možná ještě víc a elektrokolo pomáhající přišlapáváním mi umožňuje místo obvyklých 15-17 km/h ujet 21-25 km/h. Vedle toho mi navíc umožnilo vyjet kopce, které bych jinak šel pěšky.
Máte na kole stojánek? Tedy nejspíše takovou tu “věc” na (často) levé straně zadního kola, kterou můžete sklopit a opřít o ni kolo? Pak možná jenom čas od času řešíte to, že je potřeba to utahovat, protože se tomu uvolňují šrouby a přemýšlíte, proč to tam vlastně máte.
Pomůže, když se při jízdě na kole více nahnete nad řídítka? Budete rychlejší? Pojede se vám lépe? Je tohle mýtus nebo je to založené na něčem reálném?
Nejsem a nikdy jsem nebyl aktivní cyklista, překročil jsem padesátku, takže nějaké sportovní vytrénované svaly pro velké kopce postrádám. S váhou pár kilo pod i nad stovku navíc musím na kole táhnout dost zbytečně vysoký náklad. Jasně, na počátku května 2017, kdy jsem začal několikrát týdně jezdit na klasickém kole, jsem nedával skoro žádné kopce, o měsíc později už bez problémů z Hloubětína nahoru ke Kbelskému letišti, o další měsíc později už jsem to ani nebral jako kopec.
Tuhle značku asi znáte, kulatá, bílý vnitřek, červený okraj, klasický zákaz vjezdu co v definici má ještě pokračování všech vozidel (v obou směrech). Má ještě různé varianty, od zákazu vjezdu motorových vozidel po různé určení toho, co konkrétně někam vjezd nesmí. Včetně zákazu vjezdu jízdní kol, motocyklů. traktorů, autobusů, nákladních vozidel, ručních vozíků … .
Tohle je věc, kterou my cyklisté děláme velmi často. Jedeme jednosměrkou v protisměru. Děláme to většinou proto, že to umožňuje se vyhnout nějaké rušné komunikaci, málokdy v jednosměrce, kde toho hodně jezdí. Je s tím ale spojena jedna špatná zpráva. Jednosměrkou v protisměru se na kole prostě jezdit nesmí.
Jedno po pár stovkách kilometrů vím jistě, s Gustem se do toho můžete opřít a nebát se, že vám dojde baterie. Na plný příšlap (pětka) a při intenzivním využívání “boost” tlačítka to s jistotou dá 70 kilometrů (s jezdcem co má 102 kg a v terénu okolo Prahy). A to si nechávám ještě nějakou železnou rezervu.